Každé jaro stejná písnička — sekačka, nůžky a pak zklamání: rány, které se nechytají, hniloba, suché větve. Nejde o náhodu. Po deseti letech práce v zahradnických službách v Praze a Středočeském kraji vidím stále stejné chyby, které stromy pomalu zabíjejí. Vysvětlím vám, proč stromy „nehojí“ a co můžete udělat okamžitě jinak.
Proč strom není jako kůže: princip CODIT
Stromy hojí jinak než my. Nepřešívají ránu — vytvářejí bariéry. Tento proces popsal botanik Alex Shigo jako CODIT (Compartmentalization Of Decay In Trees). Strom tedy neobnoví původní dřevo přes ránu, ale obklopí poškozené místo novým zdravým dřevem a „uzavře“ ho.
Když je rána příliš velká nebo podmínky špatné (sucho, mráz, infekce), strom to nezvládne a hniloba se rozšíří dál. Výsledek: každoroční špatné hojení a postupné oslabení koruny.
Nejčastější chyby, které vidím v praxi
- Špatný řez — ulomení větve místo čistého řezu u límce (branch collar).
- Příliš velké řezy — odstranění hlavních větví bez postupného tvarování.
- Řez v nevhodném ročním období — například jarní probíhající proud šťáv u třešní vede k větším ztrátám.
- Používání tupého nářadí nebo špinavých pil — přenos patogenů a roztrhávané rány.
- Nadměrné použití tmelů a nátěrů — často více škodí než pomáhá.
Jak řezat, aby se rány hojily
Několik pravidel, která skutečně fungují a nezabírají víc času než špatný řez:
- Řez dělejte vždy nad pupenem nebo boční větví, ale nikdy ne jeho „zbytky“ nechte jako dlouhý pahýl.
- Používejte tříkrokovou metodu u tlustších větví: nejprve podřízněte, pak ustřihněte, nakonec upravte u límce.
- Pracujte s ostrými a čistými nástroji — alkohol nebo běžný dezinfekční prostředek mezi stromy stačí.
- Neřežte v mrazech ani při vysokém suchu. Optimální doba závisí na druhu: listnaté stromy často v zimě, ovocné stromy lépe po sklizni či v létě.
- Neodstraňujte víc než 20–30 % koruny naráz — strom ztratí příliš mnoho zásob a hojení selže.
Co s velkými ranami a nemocemi
Pokud jste uřízli výrazně velkou větev (>5–10 cm průměru) nebo vidíte tmavé skvrny, šlahouny hniloby či houby, neotálejte. Dvě chyby, které lidé dělají: buď nic neřeší, nebo přemastí ránu natěsnanou vrstvou tmelu.
Co dělat správně:
- Konzultovat odborníka — v Brně nebo Praze najdete města i soukromé arboristy, kteří udělají posudek.
- Odstranit zasažené dřevo až do zdravého dřeva a sledovat, zda strom vytváří nové obvodové vrstvy.
- Pořádně hnojit a zalévat během prvního vegetačního roku po rozsáhlém řezu — strom potřebuje energii na vytvoření bariér.
Co nepomůže (a co možná škodí)
Tmelování ran většinou jen zakryje problém a podporuje anaerobní mikroby. Totéž platí o „dezinficientech na rány“ bez odborného posouzení. Nevěřte ani univerzálním pravidlům typu „řež v únoru“ bez ohledu na druh stromu.
Příklady z praxe
V menších zahradách kolem Českého ráje jsem často viděl třešně, které po jarním obhrnování začaly rychle hnít — viník: řez v době, kdy dřevo bylo plné šťávy. Naopak staré lípy v centru města, které jsou pravidelně tvarovány odborně, mají menší problémy i přes znečištěné prostředí.
Závěr a co udělat hned
Nejběžnější ozdravná akce? Zastřihnout správně, nechat límec, čistit nářadí a neodstraňovat víc než čtvrtinu koruny najednou. Pokud váháte, vyfoťte ránu a pošlete odborníkovi — v mnoha případech stačí pár rad a strom se bude hojit lépe už letos.
Podělte se v komentářích o fotku řezu nebo popište vaši situaci — rád poradím konkrétně pro vaši zahradu nebo odrůdu stromu.
