Žluté listy na pelargonii a vytrvalé plíseň v zemině může být frustrující — mnozí sáhnou po staré radě: nasypte do květináče skořápky. Já jsem to zkoušel na balkóně v Praze i v bytovém skleníku v Brně a výsledky mě překvapily i zklamaly.
Čtěte dál, teď je období sázení a máš skořápky od snídaně. Vysvětlím, kdy to má smysl hned, kdy to odložit a jak si ušetříš peníze i nervy.
Co většina lidí dělá špatně
I saw it a thousand times: nasypat celé skořápky do hlíny a čekat zázrak. To prostě nefunguje. Krátce:
- Celé skořápky se rozkládají velmi pomalu — často roky.
- Špinavé skořápky mohou přitahovat hmyz nebo způsobit zápach, pokud je zem těžká.
- Očekávání okamžitého vápníkového boostu je nereálné — calcium zůstane uzamčený, pokud ho nespracuješ.
Časté mýty, které musí pryč
- Skořápky okamžitě zvýší pH — ne tak rychle.
- Všechny slimáky odradí ostré hranice — praxe je smíšená.
- Více skořápek = lepší rostlina — ne, může to naopak zhoršit strukturu půdy.
Co skořápky opravdu dělají
By the way, nemám rád polopravdy. Tady je, co jsem pozoroval já a co potvrzují pěstitelé v zahradnictvích v ČR:

- Skořápky jsou hlavně zdroj uhličitanu vápenatého, tedy dlouhodobý zdroj vápníku.
- Jako drcený materiál mohou zlepšit provzdušnění těžších substrátů — fungují jako drobný drenážní prvek.
- V kompostu pomohou stabilizovat kyselost, ale během rozkladu působí pomalu.
- Účinek proti slimákům je nejistý — v deštivém jarním období v Čechách jsem nepozoroval spolehlivou ochranu.
Jak je správně připravit (praktický návod krok za krokem)
And now for the most interesting part — ten krok za krokem recept, který opravdu dává smysl:
- 1) Opláchni skořápky — zbavíš se lepku a zbytků bílku, které páchnou.
- 2) Vysuš v troubě na 100–120 °C po 10–15 minut. Tohle je praktika z domácích pekáren v ČR — zabije bakterie a lépe se mele.
- 3) Rozdrť: v mixéru na kávu nebo hmoždíři na prášek. Čím jemnější, tím rychleji bude dostupný pro rostliny.
- 4) Aplikuj: smíchej 1 lžíci prášku na 10 litrů substrátu při přepěstování nebo 1–2 lžičky na povrch květináče pro pokojové rostliny.
- 5) Kompostuj zbytek — do komunálního bioodpadu nebo do vlastního kompostu. V zimě to může zůstat v suchu.
Tip z praxe: v Praze se vyplatí používat mixér, v menších bytech postačí hmoždíř — ušetříš elektrickou energii i čas.
Rychlý hack: „skořápkový čaj“ pro nouzové hnojení
- Nasypeš jemně rozdrcené skořápky do vařící vody, necháš 1 hodinu táhnout, scedíš a používáš jako zálivku.
- Nebude to zázrak, ale může dodat drobný množství minerálů do povrchové zóny kořenů.
- Varování: nepoužívej často, pH se může měnit pomalu.
Kdy to nemá smysl — a co použít místo toho
But there’s a nuance: pokud máš akutní nedostatek vápníku (např. krávitost rajčat), skořápky nejsou rychlý lék.

- Pro rychlou korekci kup v zahradnictví dolomitický vápenec nebo specializované hnojivo (v OBI, Hornbach, Obi v ČR).
- Pro květináče používej dobře vyvážené substráty z lokálních prodejen (Zahradnictví, Hornbach). To řeší mnohé problémy hned.
- Pro balkónové pěstování preferuj pravidelné, malé dávky kompostu — to je často efektivnější než hromada skořápek.
Moje zkušenost z Prahy, Brna a vesnického zahradničení
V bytě na Vinohradech jsem po letech zjistil, že pravidelné přidávání drobně mletých skořápek zlepšilo tvrdost hliněného substrátu a snížilo výskyt bílých vloček plísně — ale trvalo to měsíce.
Na chalupě u Brna jsem viděl, že soused, který házel celé skořápky na záhonek, neměl lepší sklizeň než ten, kdo koupil 200 Kč vak dolomitu. Poučení: práce se skořápkami vyžaduje čas a pečlivost.
Co si odnést
Skořápky nejsou zázračné, ale když je správně připravíš, ušetříš peníze a vylepšíš půdu pomalu, ale jistě. Pokud chceš rychlý efekt, sáhni po osvědčených hnojivech z obchodů v ČR.
Teď jsi na řadě ty — zkoušel jsi už skořápky v substrátu? Napiš, co fungovalo nebo co ti poradil soused z bloku.









