Věděli jste, že poptávka po méně známých evropských jazycích v Česku za poslední rok vzrostla téměř o polovinu? Zatímco angličtina nebo němčina jsou dál jistotou, čím dál více Čechů sahá po jazykových perličkách – například po finštině, maďarštině, nebo islandštině. Proč tento trend nabírá na síle právě teď? A má vůbec smysl věnovat čas jazykům, které nemluví miliardy lidí, ale spíš pár set tisíc?
Proč právě méně známé jazyky?
Přiznejme si to – naučit se španělsky je skvělé, ale kolik lidí kolem vás v Praze rozjíždí konverzaci ve švédštině, řečtině nebo třeba estonštině? Právě proto jsou tyto jazyky stále více v kurzu. Přinášejí punc originality a zároveň otevírají nečekané dveře do evropské kultury, gastronomie i technologií.
- Kariéra: Firmy zjišťují, že čeští zaměstnanci s méně běžným jazykem jsou nepostradatelní – ať už jde o mezinárodní startupy, obchodní kontakty v Pobaltí či firemní pobočky na severu Evropy.
- Cestování i Erasmus: Znalost islandštiny nebo lotyštiny přináší výhody při studiu, práci i poznávání neokoukaných koutů kontinentu.
- Seberealizace: Naučit se „těžký“ jazyk je často vnímáno jako osobní výzva – a slušný důvod k hrdosti.
Které jazyky nejvíc frčí v Česku?
Podle statistik agentur zaměřených na jazykové vzdělávání je největší zájem o severské a pobaltské jazyky. Na vzestupu je také řečtina, chorvatština nebo rumunština. Například na portálech jako jazykovky.cz stoupl počet lekcí finštiny a dánštiny meziročně o 40 %, u lotyštiny dokonce dvojnásobně.
- Finština – technologie, startupy, gaming
- Islanďština – cestování, dobrodružství, literatura
- Litevština – obchod, expat komunity
- Rumunština – byznys, Erasmus
- Řečtina – turismus, gastronomie
Jak začít s „malým“ jazykem – a neztratit nadšení
Naučit se jiný jazyk než obvyklou angličtinu? Začátek je někdy ostřejší, zejména když máte málo možností slyšet jej naživo. Ale má to i pozitivní stránku: malé jazykové komunity bývají přátelštější, lektory dnes najdete online (i rodilé mluvčí). Skupinové kurzy, tandemové rozhovory nebo aplikace jako Memrise či italki dnes dělají z exotického jazyka docela dostupnou záležitost.
Praktické tipy z mé zkušenosti:
- Dejte si realistický cíl – pro začátek stačí naučit se domluvit na běžných situacích.
- Vyberte si učitele-rodilého mluvčího, klidně online.
- Sledujte filmy a seriály v tom jazyce, i když zprvu skoro ničemu nerozumíte.
- Hledejte menší jazykové kluby v Praze nebo online meetupy – často jde o nadšence, kteří nováčky rádi přivítají.
- Nebojte se dělat chyby. U malých jazykových komunit máte větší šanci najít vstřícnost a podporu.
Víc než hobby: Jazyk jako cesta k pochopení Evropy
Když se ponoříte do islandštiny nebo lotyštiny, nejde jen o slova. Zachytíte drobné rozdíly, vžijete se do toho, jak uvažují lidé v místech, o kterých víte z běžných zpráv jen minimum. Každý „malý“ jazyk je malý kosmos – a ten zážitek stolí za to. Možná při tom zjistíte, že Evropa je mnohem pestřejší (a zábavnější), než vypadá z učebnice angličtiny.
Přidejte se – která jazyková „chuťovka“ láká právě vás?
Můžete se dnes naučit téměř jakýkoliv jazyk, který vás láká. Co vám brání zkusit například norštinu, baskičtinu nebo slovinštinu? Pokud vás téma zaujalo, napište do komentáře, jaký jazyk byste rádi ovládli – nebo který už pilujete!
