Věděli jste, že jedna „neviditelná“ černá díra se nachází jen 1 500 světelných let od Země? Je to blíž, než by většina z nás čekala. Každý rok vědci z Evropy rozplétají nová fakta o těchto záhadných objektech, které formují vesmír – i když je nikdy nespatříme. Přesto nám umožňují nahlédnout na fungování vesmíru zcela novým pohledem.
Co je to vlastně černá díra?
Tohle není sci-fi. Černá díra je místo ve vesmíru s tak silnou gravitací, že z ní neunikne ani světlo. Právě proto je „černá“ – nikdy ji neuvidíte přímo, ale spíš podle efektů, které působí na okolí. Vědci po celém světě – a v posledním desetiletí hlavně ti evropští – převracejí naše představy o tom, jak černé díry vlastně vznikají a čeho jsou schopné.
Evropské objevy posledních let
Čeští i evropští vědci byli u několika klíčových zlomů. Když v roce 2019 tým z Event Horizon Telescope představil první „fotku“ černé díry v galaxii M87, celý svět zatajil dech. Právě v té době hrála Evropa – s observatořemi od Alp až po Kanárské ostrovy – zásadní roli ve sběru a zpracování dat.
Méně známá, ale stále fascinující, byla detekce gravitačních vln v roce 2015, na které se významně podílela evropská observatoř Virgo v Itálii. Tyhle vlny jsou pozůstatkem srážek dvou černých děr a třebaže je veškerý pohyb odehrál milióny let zpět, jejich „otisky“ dosáhly i k nám.
- Event Horizon Telescope: Umožnil spatřit obrys černé díry poprvé v historii.
- Virgo a LIGO: První přímé důkazy o existenci gravitačních vln.
- ESO – Evropská jižní observatoř: Objevila novou, neaktivní černou díru ve dvojhvězdném systému HR 6819.
Proč jsou černé díry pro nás relevantní?
Mohlo by se zdát, že černé díry jsou pouze „vesmírné černé skřínky“. Ve skutečnosti ovlivňují celé galaxie včetně té naší. A právě studiem jejich působení mohou astronomové předpovídat budoucnost nejen jednoho hvězdného systému, ale i celého vesmíru.
V posledních letech byla díky evropským teleskopům zachycena černá díra, která „pojídá“ hvězdu. Právě díky těmto extrémním situacím se fyzikové učí nové věci o gravitaci nebo časoprostoru – a také, proč všechny zákony klasické fyziky v okolí černé díry jednoduše přestávají platit.
Nejčastější mýty o černých dírách
- „Vysávají všechno kolem.“ Ve skutečnosti je jejich gravitační účinek na okolí stejný, jako když měla hvězda podobnou hmotnost – nepohlcují tedy všechno.
- „Jsou to díry bez dna.“ V nitru černé díry zatím čeká záhada. Ale to, že „nemají dno“, je spíš metafora.
- „Můžeme do nich posílat zprávy.“ Naopak, nic – ani světlo, ani informace – se z horizontu událostí už nevrátí.
Jak se sledování černých děr posune dál?
Každý rok přinášejí evropské observatoře nové technologie a sítě. Budoucí projekty, například evropský teleskop ELT v Chile, slibují ještě detailnější pohledy na střed naší galaxie – kde se nachází opravdu masivní černá díra Sgr A*. Evropské mise do vesmíru, jako je LISA, mají za několik let detekovat i dosud „tiché“ druhy gravitačních vln.
To znamená, že každá další dekáda může zcela změnit naše chápání fyziky, času a prostoru. Černé díry nejsou jen „černými puntíky“ na okraji vesmíru – jsou klíčem k tomu, jak skutečně funguje vše kolem nás.
Chcete vědět víc?
Pokud vás fascinují temné záhady vesmíru, sledujte novinky evropských kosmických agentur (ESA, ESO) a zkuste si najít simulační programy, kde si můžete gravitační efekty černých děr sami „osahat“ virtuálně. Nebo napište svůj dotaz do komentáře – rádi ho probereme v další podobné článku!
