Představte si, že stojíte na konci světa. Co tam najdete? Zeď? Prázdno? Anebo vůbec žádný konec? O nekonečnosti vesmíru se mluví v učebnicích, v sci-fi filmech i při pozdních rozhovorech s přáteli. Ale co znamená, že je vesmír “nekonečný” – a můžeme si to vůbec představit? V tomto článku vám přiblížím, jak se na tuhle záhadu dívají dnešní vědci a proč je odpověď pořád otevřenější, než by se nabízelo čekat.
Co vlastně znamená „nekonečný vesmír“?
Možná si teď říkáte: „Jasně, vesmír je prostě obrovský.“ Jenže nekonečnost v astronomii není jen synonymum pro “těžko představitelně velký”. Je to dost radikální pojem. Nekonečný vesmír totiž znamená, že ať poletíte jakýmkoliv směrem, nikdy nedoletíte na konec. Žádná stěna, za kterou už leží ‘nic’. Vesmír, který je bez hranic, a přesto nemusí být „nekonečně veliký“.
Podle obecné teorie relativity a dosavadních pozorování se zdá, že náš vesmír je buď plochý a nekonečný, nebo tak obrovský, že jeho okraj nikdy nenajdeme.
Velký třesk: začátek všeho, co známe?
Většina vědců se shoduje, že vesmír začal před 13,8 miliardami let tzv. Velkým třeskem. Ten samozřejmě nebyl explozí do existujícího prostoru – byl to vznik samotného prostoru a času. A od té chvíle se vesmír rozpíná. Často se ptáme: “Do čeho se rozpíná?” Jenže správná otázka je poněkud jiná. Prostor se zvětšuje sám o sobě, a není tu žádné “venku”, za které by mohl vystoupit.
- Modely vesmíru – Existují tři hlavní modely: uzavřený (zakřivený jako povrch koule), otevřený (jako sedlo) a plochý (jako nekonečna rovina). Nejnovější data z družice Planck a měření reliktního záření nasvědčují, že vesmír je právě téměř dokonale plochý.
- Nekonečno nevylučuje začátek – Ano, vesmír mohl být nekonečný v každém okamžiku své existence, i ve chvíli Velkého třesku. Prostě se „všude“ najednou začal rozpínat.
Je možné si nekonečný vesmír představit?
Jít do nekonečna je pro náš mozek téměř nemožný úkol. Fyzici a filozofové už staletí hledají přirovnání, které by nám pomohlo – třeba povrch Země: když půjdete dostatečně dlouho přímo, nikdy nenarazíte na kraj (ale jednou se vrátíte na start). U nekonečného vesmíru je ale ten rozdíl, že se na stejný začátek nikdy nevrátíte, protože prostor nemá žádné zakřivení.
Moje zkušenost? Pořád, když o nekonečném vesmíru přemýšlím, se vracím k pocitu, že jsme součástí něčeho nesmírně většího, co přesahuje naše možnosti chápání. A právě tím je pro mě poznávání vesmíru tak inspirující a vzrušující.
Jak se dozvídáme o nekonečnosti vesmíru?
- Kosmická pozorování – Teleskopy sledují reliktní záření, strukturu galaxií a rozložení hmoty. Určit hranice? Dosud se nikomu nepodařilo.
- Matematika & geometrie – Fyzikové používají složité modely, které ukazují, že vesmír se buď nikdy “neuzavře”, nebo že jeho zakřivení je tak mírné, že konec prostě nikdy nenajdeme.
- Filosofické otázky – Existuje vůbec “konec”? Nebo je nekonečnost spíš naše představa, důsledek limitů našeho myšlení?
Co znamená nekonečný vesmír pro vás?
Může se to zdát odtažité, ale otázka nekonečného vesmíru má důsledky i pro naše běžné uvažování. Jestliže žijeme ve vesmíru bez hranic, každá technologie, objev nebo touha po poznání má nekonečný potenciál. Nebojte se ptát, zkoumat a sdílet vlastní představy o nekonečnu – kdo ví, možná právě vaše otázka posune naše poznání zase o kousek dál.
Na závěr: Jak si nekonečnost představujete vy? Nebo se vám z tohoto konceptu točí hlava stejně jako mně? Napište svůj názor do komentářů nebo pošlete článek dál – třeba někoho dalšího inspiruje ke zkoumání tajemných hlubin vesmíru.
