Málo času, horké léto a rajčata, která spíš žadoní o vodu než plodí — znám to z vlastní zahrádky. Pokud chceš přestat lít vodu všude a začít ji dávat rovnou tam, kde ji rostlina potřebuje, čti dál hned teď.
V mé praxi mi jednoduchá PET lahev s dírami ušetřila nervy i pitnou vodu v týdnech bez deště. Není to kouzlo, je to šikovná fyzika a pár nástrojů, které koupíš v Hornbachu nebo OBI za pár korun.
Proč běžné zalévání často selhává
Polévání z konve vypadá hezky, ale voda se ztrácí povrchem, odpařuje se a nedostane se ke kořenům. V suchých červencích v Česku to znamená časté zalévání a vyšší spotřebu vody.
- Voda u listů = větší riziko plísní.
- Povrchové zalévání = rychlé odpařování na slunci.
- Nepravidelné, silné zálivky = stres pro kořeny, praskání plodů.
Jak funguje lahev s dírami (bez složitostí)
Myšlenka je jednoduchá: uděláš malinké díry na bocích nebo dně a umístíš lahev vedle nebo do půdy u kořenů. Voda pomalu prosakuje přímo ke kořenům, jakoby lahev byla malý rezervoár. To znamená méně odparu a stabilnější vlhkost.
Co jsem vyzkoušel a co fungovalo
- 1,5–2 l PET lahev s 6–10 díramy o průměru 2–3 mm — dobrý kompromis mezi průtokem a pomalým uvolňováním.
- Lahev zapuštěná šikmo s hrdlem nahoře — funguje jako kapkař během horkých dnů.
- Varianta s knotem (plátno nebo provázek) vedoucím z lahve do půdy — ultra pomalé dávkování pro truhlíky a balkon.

Co budeš potřebovat (rychlý nákupní seznam)
- PET láhve 1.5–2 l (vypláchnout od nápojů, nepotřebuješ nic speciálního).
- Důlní vrták nebo ostrý šroubovák; vrtáky koupíš v Hornbachu/OBI, stojí pár desítek korun.
- Měkký provázek na knot, nůžky, palička nebo zahradní kolík na upevnění.
- Mulč (sláma, kůra) — doporučuju, funguje skvěle s lahví.
Krok za krokem: základní DIY systém (15 minut)
- Vyčisti lahev od zbytků nápojů a sundej etiketu (lepší nasákavost půdy).
- Na boku lahve udělej 6–10 dírek ve dvou řadách pomocí vrtáku nebo rozpáleného špendlíku. Díry mají být malé (2–3 mm).
- Udělej v hrdle menší otvor nebo nech původní — podle toho, jestli chceš lahev plnit shora nebo hadičkou.
- Zapuštěj lahev šikmo do země vedle kořenového balu, hrdlem mírně nad zemí, nebo postav s hrdlem směrem dolů pro rychlejší odtok.
- Naplň vodou — kontroluj, jak rychle prosakuje. Pokud proudí příliš rychle, zmenši díry nebo přidej knot.
Malý trik, který mě dostal: Použij starý bavlněný proužek jako knot prošitý hrdlem a vedený pár centimetrů do půdy. Vytvoří kapilární spojení a lahev se chová jako pomalý zavlažovač přes několik dní.
Vylepšení pro balkony a skleníky
Pro truhlíky funguje lépe varianta s knotem a menší lahví (0,5–1 l). Pro skleník můžeš propojit několik lahví hadičkou a vytvořit jednoduchý mikro-drip systém bez pumpy.
- Pro balkon — jeden knot + 1 l lahev na každý květináč.
- Pro větší záhon — dvě 2 l lahve na rostlinu, rozmístěné po obvodu kořenové koule.
- Do skleníku — spoj lahve hadičkou a zavlažuj z jednoho zdroje (např. sud s dešťovkou).
Tipy, které málokdo řekne (v mé praxi zlatá pravidla)
- Nepořizuj lahev s mastnými zbytky (olej, sladké sirupy) — špatně se čistí a přitahují hmyz.
- Mulč okolo lahve výrazně zpomalí odpar — funguje to jako přikrývka pro půdu.
- Kontroluj proudění po 2 dnech — když je voda pryč během hodiny, díry jsou moc velké.
- V létě v ČR bývají vnitrostátní sucho a vedra; tahle metoda ti dává klid na 2–4 dny bez polévání.
Rizika a čeho se vyvarovat
Nepřelévej. Pomalu dávkovaná voda neznamená nekonečnou zásobárnu — pokud máš kýbl s vodou a necháš lahev naplněnou pořád, může dojít k přemokření.
Lahev přímo u kmínku může zamačkat kořeny — umísti ji lehce bokem. A ano, některé plasty po letech degradují; měň lahev každé 2–3 sezóny.

Cena, čas a jak to funguje v českých podmínkách
Celkové náklady jsou minimální — lahev (zdarma z domácnosti), vrták nebo šroubovák plus provázek. Pokud koupíš vrták v Hornbachu, zaplatíš jen pár desítek korun. Pro mě to znamenalo méně vycházek s konevkou i méně vody z vodoměru v době sucha.
V českém klimatu, kde jsou léta sušší než dřív, to není luxus, ale rozumné hospodaření s vodou i časem.
Teď je řada na tobě
Zkus to na jednom keříku raději než na celé záhoně — já taky začínal experimentem na třech rostlinách. Pokud to funguje, rozšíříš systém snadno a levně.
Zní to fádně, ale po pár týdnech uvidíš rozdíl: stabilnější plody, méně praskání a méně nervů při vysokých teplotách. V mé praxi byl tenhle trik jedním z nejrychleji vracejících se „zahradnických“ nápadů.
Co zkusíš první — knot do truhlíku, nebo zapuštěnou lahev u keře? Napiš, jak to dopadlo, a klidně přidej fotku svého řešení.









