Věděli jste, že modernismus není jen „sterilní šedá“ nebo „umělecký rebel“, jak bývá často zobrazován? Český modernismus je plný příběhů, které jsme ve škole přeskočili – a přitom formuje naše města, knihy i každodenní estetiku víc, než tušíte. Proč se do něj ponořit právě teď? Protože je naším mostem mezi minulostí a dneškem, a ukáže vám, proč Praha nebo Brno nikdy nebyly jen zlatou barokní pohádku na pohlednici.
Co je vlastně český modernismus – a proč na něm záleží?
Zapomeňte na představu chaosu nebo strohé funkcionality. Český modernismus (mezi lety 1890–1938) byl (a je!) skutečným prostorem pro experimenty: básníci rozbíjeli jazyk, architekti bořili stěny a malíři odkládali krajinky ve prospěch syrové reality města. Nemluvíme tu jen o technických školách – jde o pohled na svět, kdy krása nemusí být jen líbivá, „starosvětská“ nebo dekorativní.
Hlavní hrdinové českého modernismu
- Architektura: Bohuslav Fuchs, Josef Gočár, Adolf Loos – ti, kdo proměnili Ostravu i Prahu ve města lehká i monumentální najednou.
- Literatura: Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert nebo Karel Čapek, který dal světu slovo robot.
- Výtvarné umění: Toyen nebo Emil Filla – jména, která ještě dnes inspirují špičkové evropské galerie.
Teď už asi tušíte, že čeští modernisté nebyli žádní „kopisté“ francouzských nebo německých trendů. Právě naopak – často jako první v Evropě rozkládali pravidla starých stylů a skládali z nich vlastní, svérázný svět.
Modernismus v praxi: Proč nás ovlivňuje dodnes
Podívejte se kolem: fasády, které nemají ornamenty jen pro efekt, ale hrají si s prostorem. Parky, kde není hlavní fontána, ale místa k setkávání. Interiéry kaváren, kde si užíváte světlo a otevřenost, aniž byste to vlastně tušili. To všechno jsou dědictví modernismu, která často bereme jako samozřejmá.
Jak si český modernismus najít v běžném životě?
- Zkuste si někdy projít pražskou Trienále nebo Brněnské vily. Když víte, co hledat, každé okno a schodiště vypráví jiný příběh.
- Půjčte si knihu od Čapka nebo Toyen v originálu – některé metafory nebo výtvarná gesta dnes působí překvapivě aktuálně.
- Sledujte, jak okolo sebe vznikají nové budovy. Funguje zde odkaz Gočára nebo Loose víc, než se zdá.
Co si z českého modernismu vzít dnes?
Možná to nezní napínavě – ale modernismus nám dává svobodu myslet jinak, nebát se zpochybnit, co je „tradice“. Učí nás, že novost může vypadat i jinak, než jste zvyklí – a že Česká republika má v dějinách avantgardy své pevné místo.
Takže až příště projdete kolem jednoduché bílé vily nebo otevřete knihu, která se nesnaží „být krásná“, zkuste se na chvilku zastavit. Zřejmě před sebou máte výsledek experimentu, který svět ocenil dávno předtím, než jsme o tom začali všichni mluvit.
Připojte se do debaty!
Jaký modernistický objekt nebo dílo vás nejvíc překvapil? Máte vlastní tipy na modernismus v českém veřejném prostoru? Podělte se v komentářích – český modernismus stojí za to znovu objevovat.
