Všiml jsem si, že sousedé u nás v paneláku nosí do květináčů kbelíky vody z odpadního potrubí. Zní to divně — ale je v tom logika. Pokud právě řešíš nedostatek srážkové vody nebo chceš ušetřit koruny na vodném, přečti si to teď: topná i chladicí technika teď dává vodu zadarmo, ale ne vždy bezpečnou.
Proč to tolik lidí dělá
Krátce: condensát z kotlů a klimatizací je často měkký, bez chlóru a zadarmo. Zahradníci to berou jako levnou dešťovku.
- Má nízký obsah minerálů — nezanechává bílé skvrny na listech jako tvrdá voda z vodovodu.
- Je často teplá nebo pokojové teploty — rostliny to snášejí lépe než ledová voda.
- Je zdarma, což při častém zalévání kvetoucích rostlin ušetří desítky až stovky Kč ročně.
Co je to vlastně ta voda?
Existují tři hlavní zdroje, se kterými se setkáš:
- Kondenzační kotel (kondenzační kotel) — voda z odvodu spalin nebo výměníku.
- Klimatizace / odvlhčovač — kapky, které se sbírají v truhle.
- Odpadní stoka/kanalizace — sem tam se tam dostane i kondenzát, ale to už je ošemetné.
Rizika, na která musíš myslet
Mnoho lidi to přehlíží: ne všechna kondenzovaná voda je bezpečná. Hlavní riziko = kontaminace.
- Směs s odpadní vodou nebo tuky z kuchyní může obsahovat bakterie a chemikálie.
- Kondenzační voda z plynového kotle bývá mírně kyselá (oxid uhličitý + kondenzace), což některým rostlinám nevadí, jiným ano.
- Voda z klimatizace může nést prach, plísně nebo mikroby z výměníku.
Jak to dělám já — bezpečný postup krok za krokem
V mé praxi jsem testoval jednoduchý postup, který funguje v panelákovém i rodinném prostředí. Nejde o laboratoř, ale o reálný, bezpečný způsob, jak využít kondenzát.
- Krok 1: Identifikuj zdroj — kotel, klimatizace, nebo kanalizace? Pokud je to kanalizace, zapomeň na to.
- Krok 2: Sbírej do uzavíratelné nádoby (kbelík nebo 5l PET láhev) — ne do otevřených vaniček na chodníku.
- Krok 3: Nech vodu odstát 12–24 hodin — těžší částice klesnou na dno.
- Krok 4: Přefiltruj přes staré tričko a kávový filtr; pro jistotu použij aktivní uhlí nebo speciální filtrační patronu z hobby marketu.
- Krok 5: Ověř pH (pásky z drogerie nebo zverimexu). Pokud je pH pod 5, zřeď 1:1 s vodou z kohoutku nebo použij jen pro acidofilní rostliny (azalky, rododendrony).
- Krok 6: Pro pokojové rostliny nebo balkonové květiny začni zředěnou směsí (50/50) a sleduj reakci 2 týdny.
Mimochodem — čeho se vyvarovat v Česku
V našich městech často slyšíš rady „sbírej kondenzát z kotle“. To je většinou bezpečné — české kondenzační kotle odvod kondenzátu vedou do kanalizace přes sifon. Ale nikdy nepřipojuj nádobu tak, že bys zasahoval do odtoku techniky (riziko porušení záruky).
V hobby marketech v ČR (Hornbach, OBI, Bauhaus) koupíš jednoduše filtrační domky nebo náhradní hadičky za pár stokorun. Nezákonné zásahy do stoky ti nepomůžou ušetřit — naopak můžeš platit pokutu.
Co funguje nejlépe — praktické tipy
- Pro pokojovky a muškáty: zřeď 1:1 s kohoutkovou vodou.
- Pro sukulenty: raději použij čistě kohoutkovou nebo dešťovou — kondenzát může být příliš kyselý.
- Pro orchideje a acidofilní keře: kondenzát je často lepší než tvrdá voda z vodovodu.
- Na sazenice buď opatrný — mladé kořeny potřebují stoprocentní čistotu a živiny.
Co jsem si všiml v praxi
V mé praxi jsem si všiml, že soused, který sbírá kondenzát z klimatizace a filtruje ho, má méně vodního kamene na listech a méně prohnívání květináčů. Na druhou stranu přítelkyně jednou použila nevyčištěný kondenzát z pračky (ano, lidé to míchají) a několik rostlin zhynulo.
Takže pravidlo: zdroj > filtr > test. Pokud to dodržíš, můžeš ušetřit vodu i peníze, aniž bys riskoval zdraví rostlin.
Krátké shrnutí
Kondenzační voda je lákavá: levná, měkká, šetrná k listům. Ale pozor na kontaminaci a kyselost. V Česku je to praktické řešení zejména u kondenzačních kotlů a klimatizací — stačí mít základní filtr a pH pásky.
A teď otázka pro tebe: sbíral(a) jsi někdy kondenzát pro květiny? Jaký máš zdroj a jaké výsledky? Napiš do komentářů — zajímá mě, co funguje u vás v Praze, Brně nebo na venkově.
