Máte pocit, že kompost místo proměny v černé zlato smrdí a přitahuje mouchy? Nejste sami — i zkušenější zahrádkáři občas narazí na „zkazenu“ hromadu. V praxi za tím obvykle stojí jen tři chyby, které se dají relativně snadno napravit. Celý problém rozřešíte během jednoho víkendu bez drahých pomůcek.
1) Příliš mnoho vlhkosti — kompost jako bažina
Jak poznáte: směs je bahnitá, cítíte kyselý zápach, kompost netvoří teplo. Častá chyba u kompostérů umístěných na stinných místech nebo po deštích.
Proč se to děje: mikroorganismy potřebují vzduch, ne vodní prostředí. Přemokřením přechází rozklad na anaerobní procesy, které produkují síru a další nepříjemné pachy.
Co dělat: udělejte „squeeze test“ — vezměte hrst kompostu a stiskněte. Pokud vyteče voda, je příliš mokrý. Přidejte suchou strukturu: dřevité štěpky, suché listí, slámu nebo roztrhaný karton. Zlepšete odvodnění — vyvýšený podstavec, díry v kompostéru nebo přesypání na slunnější místo. Pokud je problému hodně, rozložte hromadu na slunci a nechte vyschnout několik dní.
2) Nedostatek vzduchu — hromada dýchá špatně
Jak poznáte: zápach je kvasný, kompost je vlhký a kompilace se nehřeje. Rovněž když se rozklad zastaví, mikroby umírají pro nedostatek kyslíku.
Proč se to děje: mnoho lidí plní kompostér „natruc“ bez provzdušnění nebo používají uzavřené plastové kontejnery bez větracích otvorů. Vektor problému mohou být i těžké vrstvy čerstvých kuchyňských odpadů.
Co dělat: pravidelné převracení je jednoduché a účinné. Použijte vidle, je to lepší než přehazovat rukama. Přidejte „bulking“ materiál — větší kusy dřeva, štěpky, slámu — které vytvoří trvalé kanály pro vzduch. V městském prostředí zkuste kompostéry s ventilací nebo síťovaná sudová řešení dostupná v Hornbachu či OBI. Pokud máte velikou hromadu, udělejte sloupec z větví uprostřed, aby vzduch lépe proudil.
3) Špatný poměr uhlíku a dusíku — buď moc „zeleně“, nebo moc „hnědě“
Jak poznáte: hromada se nechová „hřejivě“ (neqaolná teplota), nebo naopak rozklad je pomalý a vzniká páchnoucí tekutina. Pokud přeháníte s kuchyňskými zbytky (zelené — slupky, posekaná tráva), mikroby trpí přebytečným dusíkem.
Proč se to děje: optimální poměr C:N je zhruba 25–30:1. V praxi to znamená střídání vrstev zeleného (čerstvé) a hnědého (suchého) materiálu. Příliš mnoho zeleně vede k přemnožení čpavku a zápachům; příliš mnoho hnědého zase zpomaluje proces.
Co dělat: vrstvěte — vrstva kuchyňských zbytků (5–10 cm), pak vrstva suchých listů nebo roztrhaného kartonu (10–15 cm). Pokud nemáte listí, nasekejte noviny nebo papír (bez lesklých částí). Přidejte trochu vyzrálého kompostu nebo zeminy jako „startér“ mikroorganismů. Měřící teploměr do kompostu ukáže, že správně fungující hromada může dosahovat 40–60 °C u větších kompostů — to je známka aktivního rozkladu.
Rychlé tipy z praxe
- Neházejte maso, mléčné výrobky ani velké tuky — přitahují potkany a mouchy.
- Na zimu kompost zakryjte, ale větrejte — mráz pomůže biologii, pokud není bažinatý.
- Kompostér umístěte na zem, ne na beton — půdní organismy budou kompost osídlovat snáze.
- Nechte kompost „odpočinout“ — hotový materiál nechte dozrát několik týdnů před aplikací na záhon.
Kompostování není mystika; stačí znát příčiny a postupy. Když budete pravidelně kontrolovat vlhkost, provzdušňovat a udržovat správný poměr materiálů, většina problémů zmizí během jedné sezóny. Zkuste to a napište, která z chyb byla u vás — rád se podělím o konkrétní řešení.
