Každý podzim v Česku začíná skoro stejnou scénou: někdo z vašich známých slavnostně fotí plný košík hřibů a vy dumáte, kde na to všechno narazili. Věděli jste ale, že některá místa jsou prostě roky jistota? A že záleží nejen na lokalitě, ale i na správném načasování a strategii? V tomhle článku dávám tipy, kam jít, čemu se vyhnout i jak si výpravu opravdu užít – bez davů i bez prázdného košíku.
Kdy a proč chodit na houby právě na podzim?
Podzim je pro houbaře svatý grál. Nejen kvůli bohaté úrodě, ale i pestrému mixu druhů. První ranní mlhy, vlhko po nočních deštích a ještě teplá půda – to je základ. V těchto podmínkách rostou nejen hříbky, ale i kozáci, lišky, smrže nebo václavky.
Důležité je sledovat počasí: ideál je několik teplých dnů za sebou po dešti. Nepodceňujte ani dobu – nejvíce houbařů vyráží o víkendech, ale pokud to můžete, zkuste raději všední den nebo zrána.
TOP 5 oblastí v Česku, kde najdete nejvíc hub
- Jihočeské lesy kolem Třeboně – Kombinace borovic, dubů a vyšší vlhkosti dává šanci na všechny „klasiky“, včetně suchohřibů. Místní chodí hlavně brzy ráno.
- Krušné hory – Hory nejsou jen pro sportovce, ale i pro zkušené houbaře, kteří hledají vzácnější druhy a klidná místa bez dětí s plastovými kyblíčky.
- Brdy – Rozlehlé lesy s málo značenými cestami. Skvělá oblast na hřiby a ryzce.
- Podhůří Jeseníků – Směska smrčin a bučin, ideální na pýchavky, žampiony i křemenáče.
- Šumava – Národní park i chráněná území, kde ale stále najdete spoustu „svých“ míst, pokud se nebojíte delších procházek.

Jak si najít „svůj flek“, kde houby stále rostou?
Zkušenost říká: nejcennější „fleky“ nikdo na fórech neprozradí. Vyplatí se proto všímat si míst, která nejsou přímo u parkoviště nebo turistických značek. Hledejte starší, prořídlé lesy, ideálně s mechem a borůvčím. Zkusit můžete také staré záznamy ve skupinách na Facebooku – často se tam dělí lidé nenápadnými tipy typu „zhruba u XY, dál už si musíte poradit“.
Praktické tipy & rady přímo z terénu
- Košík a nozík je klasika, nezapomeňte ani na dlouhé kalhoty a repelent.
- Rozpoznejte alespoň 5 „jedovatých dvojníků“. Každý rok někdo zamění muchomůrku zelenou za žampión.
- Nesbírejte, co neznáte nebo je přestárlé. Plísně nejsou „bílé proteiny“ a houby nasáklé vodou dokážou překvapit žaludek i zkušeného sběrače.
- Zkontrolujte si uzavřenost lesa. Některé oblasti mohou být kvůli kůrovci nebo polomům dočasně uzavřené – sledujte stránky CHKO, NP a obcí.

Co dělat, když houby nerostou?
Nestihli jste ideální počasí nebo je prostě „sucho“? I sbírání šípků, trnek nebo žaludů je fajn způsob procházek. Navíc si můžete vytipovat místa na příští rok – a to je podle mé zkušenosti často větší výhra, než náhodný úlovek.
Podzimní houbaření pro radost i pohodu
Nejdůležitější rada? Vyrazit bez stresu a s minimálními očekáváními. Už jen samotná procházka po voňavém jehličí má něco do sebe. Třeba právě letos objevíte svůj nový tajný flek. Máte oblíbený tip nebo lokalitu? Podělte se o zkušenosti v komentářích, ráda si přečtu, co letos „letí“!









