Většinu kuchyňského odpadu posíláte do popelnice − a přitom z něj můžete udělat kvalitní hnojivo pro bylinky na balkóně nebo zeleninovou záhonu. Nejde o žádnou vědu: pár jednoduchých kroků, špetka trpělivosti a výsledkem je tekuté hnojivo, které rostliny dobře přijímají. Po letech zkoušení doma i v komunitním zahradničení v Praze vám popíšu postup, který opravdu funguje.
Proč to funguje a kdy to použít
Kuchyňské zbytky (ovoce, zelenina, slupky) obsahují živiny a mikroorganismy, které při rozkladu uvolní dusík, draslík a stopové prvky. Tekuté hnojivo připravené fermentací nebo „čajem“ z kompostu je lehce vstřebatelné a rychle doplní rostlinám živiny po přesazení nebo při růstu listů. Nečekejte ale koncentrát průmyslových hnojiv – jde o doplněk, ne náhradu komplexního hnojení pro velké plodiny.
Co budete potřebovat (snadno dostupné věci)
- nádoba s víkem (plastový kbelík 10–20 l nebo kanystr)
- kuchyňské zbytky: slupky od jablek, mrkve, petržel, kafe, čaj (bez masa a mléčných výrobků)
- voda (dešťová nebo odstátá z kohoutku)
- lžička melasy nebo 1–2 lžíce cukru (aktivuje mikroby)
- síto nebo plátno na přecedění
Krok za krokem: recept pro začátečníky
- Nakrájejte zbytky na menší kousky – zrychlí to rozklad. Vynechte maso, kosti a velké množství mléčných výrobků (ty lákají škůdce).
- Naplňte nádobu zhruba ze třetinou zbytků, zalijte vodou tak, aby byly všechny kousky ponořené.
- Přidejte melasu nebo cukr – pomůže spustit fermentaci prospěšných mikroorganismů.
- Zakryjte a nechte stát na stinném místě 7–14 dnů, občas promíchejte (1× za dva dny). Pěnící proces a vůně fermentace jsou normální; pokud cítíte výrazný hnijící zápach, směs zlikvidujte a začněte znovu s menším množstvím vody.
- Přeceďte přes síto nebo plátno; získanou tekutinu naředit vodou v poměru 1:10 (1 díl koncentrátu na 10 dílů vody) pro zalévání pokojových rostlin a 1:5 pro venkovní záhony.
Praktické tipy a časté chyby
- Neřeďte málo: příliš koncentrované hnojivo může spálit kořeny.
- Vyvarujte se citrusových a cibulových slupků při hnojení citlivých sazenic – kyselina z citronu a éterické oleje mohou poškodit mladé rostliny.
- Máte balkon? Použijte menší kbelík s víkem a skladujte na chladnějším místě, aby fermentace probíhala pomaleji a méně smrděla.
- Pokud ve městě máte systém sběru bioodpadu (v Praze a Brně se to rozšiřuje), větší objemy nechte odvézt – domácí hnojivo dává smysl spíš u menších množství.
- Chcete bez zápachu? Naučte se metodu bokashi (fermentace v uzavřeném kbelíku s EM) nebo vermikompostování (žížaly) – obojí je vhodné pro byty.
Co od hnojiva očekávat
Tekuté hnojivo dodá rostlinám živiny rychle a viditelně zlepší barvu listů a růst. Nečekejte však okamžité zázraky u velkých rajčat, pokud nemáte doplněné fosforové a draselné zásoby v půdě. Používejte jej jako doplněk každé 1–2 týdny v růstovém období. Výhodou je, že zároveň podporujete cirkulaci odpadů a šetříte peníze za hotová hnojiva.
Závěr a pozvání
Tento postup je jednoduchý, levný a má smysl, pokud pěstujete bylinky, salát nebo pár keříků rajčat. Začněte s malou dávkou, sledujte rostliny a upravte ředění podle potřeby. Pokud máte zkušenosti s bokashi, vermikompostem nebo jinými domácími hnojivy, napište do komentářů – rád porovnám postupy a tipy z reálných zahrad v ČR.
