Bolí tě, když celé léto dřeš na zahradě a na podzim zjistíš, že brambory jsou malinké nebo vodnaté? Není to náhoda — většina lidí sklízí buď příliš brzo, nebo příliš pozdě. Přečti si to teď, protože příští déšť nebo první mrazík může rozhodnout o celé úrodě.
Proč ti to poví zemědělec jinak než knížka
Všiml jsem si, že instruktážní články často koukají na kalendář — „sklízej v září“. V praxi ale zemědělec sleduje půdu, natě a… podruhé, chuť. To není romantika, je to tvrdá zkušenost z polí v Česku.
Na Moravě a v Čechách mají sezony posuny: vlhké léto zrychlí růst, suchý zase zmenší bulvy. Farmář na Náplavce nebo z místních farmářských trhů ti řekne datum i podle počasí — naslouchej jim.
Jak poznáš, že jsou brambory skutečně zralé
5 jednoduchých signálů, které používají zemědělci
- Natě uschla a začíná odpadávat — to je základ. Po odpadnutí natě čekají obvykle 10–14 dní.
- Škára (kůžička) na hlízě je pevná — když ji setřeš nehtem, neulehne. To je klíčové.
- Průměrná velikost hlízy odpovídá odrůdě — velikost není všechno, ale extrémně malé hlízy ještě dozrají.
- Test vaření: uvař jednu hlízu ze vzorku. Pokud je chuť vyrovnaná a ne „pudingová“, je dobrá.
- Žádné zelené skvrny po slunci — zelené brambory obsahují solanin, ber to vážně.
Co jsem se naučil v praxi
V praxi jsem sklízel dříve při deficitu vláhy a později při přetrvávajícím dešti. Jeden rok jsem nechal příliš dlouho — přišly mrazy a část sklizně byla znehodnocena. Od té doby nikdy nesklezeju „na blind“.

Chceš to správně? Postup krok za krokem
Tady je jednoduchý návod, který používají i malí produkční zemědělci v Česku — funguje nejen na zahradě, ale i pokud prodáváš na farmářských trzích.
- Krok 1: Sleduj natě. Po zavadnutí počkej 10–14 dní.
- Krok 2: Vykopej zkušební hlízu (na různých místech pole).
- Krok 3: Prohlédni kůži — pokud se neodírá, připraveno na sklizeň.
- Krok 4: Promyj a nechej 24–48 hodin dojít na suchém stínu (cukernatění a poškrábání se sníží).
- Krok 5: Ulož do chladného sklepa (okolo 6–8 °C), v pytlích z juty, odděleně od cibule.
Tip z praxe: Pokud plánuješ smažit (hranolky), nesklizej příliš brzy — brambory ještě nemají dost škrobu a budou gumové. Pokud plánuješ „nové brambory“, sklízej je dříve a prodávej čerstvé na trzích.
Časté chyby a jak se jim vyhnout
- Příliš brzký sběr = malé a vodnaté hlízy. Neuspěchej to kvůli dešti.
- Příliš pozdní sklizeň = riziko mrazu, hniloba nebo mechanického poškození.
- Skladování v plastu = potlačená cirkulace, rychlejší plesnivění.
- Neoddělovat poškozené kusy = zkažení celé várky.
Varování, které není hezké, ale potřebné
Zelené brambory neházej jen tak do kompostu pro slepice. Solanin může udělat problém pro děti i zvířata. Pokud je část hlízy zelená — odstraň ji nebo bramboru vyhoď.
Neobvyklý trik, který mě zachránil
Mimochodem, jeden drobný hack od stárého zemědělce: pokud máš podezření na nedozrání, nechej část polí bez sklizně 7–10 dní a posypej slámou. Sláma tlumí výkyvy teplot, pomůže kůži vyzrát a snížíš ztráty při sklizni.

Další praktická věc: označ malý vzorek bedny jako „zkusek“ — uvař je a ochutnej. Pokud nejsou chuťově v pořádku, nech pole ještě 7 dní.
Kde v Česku najít skutečné rady
Kontaktuj místního farmáře na farmářských trzích (Praha Náplavka, Brno Zelný trh) nebo souseda s velkou zahradou. Ceny a podmínky se mohou lišit i mezi okresy — zemědělec ti poradí podle místního počasí a půdy.
Pokud prodáváš, přemýšlej taky o balení: spotřebitelé v Česku oceňují lokální původ a chutný produkt, ne perfektní tvar. Skladuj v jute, prodávej v menších sítích — to zvyšuje hodnotu i cenu na trhu.
Závěrem: sklizeň je víc než datum v kalendáři. Je to čich, dotek a trocha intuice. Já jsem se to naučil na poli, ne z návodu.
Jaký máš ty největší problém při sklizni brambor? Máš vlastní trik, který šetří práci nebo místo ve sklepě? Napiš do komentářů — rád se poučím i já.









