Napadlo vás někdy, že ta špetka soli z nakládaných okurek může zničit jarní sazenice? V září, kdy je doma sezóna kvašení a nakládání, se to děje víc, než si myslíte. Čtěte dál — ukážu vám, co se stane s kompostem, jak to rychle napravit a jednoduchý trik, který ušetří rostlinám stres.
Proč se to děje právě v září
V Česku to známe: zelí, okurky, česnek — domov plný sklenic a slaných zbytků. Mnoho lidí při zpracování úrody odkládá slané slupky a nálev přímo do kompostu.
I noticed that people assume “trocha soli nevadí” — ale ta trocha se hromadí, zvlášť když je sezóna konzervování intenzivní.

Co sůl v kompostu udělá
Sůl zabíjí užitečné mikroorganismy — a bez nich se organická hmota nerozkládá správně. To je jako kdybyste do fermentu nalili dezinfekci.
- Osmotický stres: sůl táhne vodu z buněk, takže bakterie a žížaly hynou.
- Pomalejší rozklad: kompost zůstane vláknitý a „studený“ — nedosáhne teploty pro bezpečné zpracování.
- Akumulace soli v půdě: na jaře mohou rostliny trpět zálivkovým stresem a hůře přijímat živiny.
Proč na to zahradníci skoro zapomínají
Má to jednoduchý důvod: sůl je neviditelná a domácí zvyky silnější než pravidla kompostování.
- Lidé to dělají rutinně při zavařování — jednoho dne okurka, druhého den sklenice a po týdnu je kompost plný solí.
- Představa, že „příroda si poradí“, vede k podcenění kumulace škodlivých látek.
- V září prší a všichni očekávají, že déšť „sůl spláchne“ — jenže pokud je podzim suchý, sůl zůstane a koncentruje se.
Jak poznáte, že je kompost přesolený
- Kompost páchnějící jako moře — špatný zápach bez tepla rozkladu.
- Žížaly mizí nebo jsou u povrchu.
- Po rozhrnutí suché, křehké zbytky, které se nerozpadnou.
Jak zachránit osolený kompost — krok za krokem
V praxi jsem testoval jednoduchý postup, který funguje na většině kompostů v zahradách v ČR.
- Krok 1: Okamžitě přestaň přidávat další slané zbytky.
- Krok 2: Rozlož kompost a vyndej nejvíce nasolené části (sklenice s nálevem, solené slupky).
- Krok 3: Důkladně zalij — mnoho vody srazí koncentraci soli dolů a odvede solné ionty pryč (ne do zahrady; nech odtéct do kanalizace podle místních pravidel).
- Krok 4: Přidej hodně „zeleného“ (posečená tráva, kuchyňské zbytky bez soli) a „hnědého“ (sláma, hobliny, karton) pro ředění.
- Krok 5: Nech kompost zakrytý a pravidelně obracej, aby déšť a vlhkost pokračovaly v proplachu.

Rychlý životní hack pro září
Moje oblíbená praktická věc: mít vedle linky malý kýbl s víkem na „slané zbytky“. Při zavařování vhazujete slupky a výplachy do kýble, a na konci týdne je vypláchnete do dřezu a slupky po vypláchnutí přidáte do kompostu.
Tím předejdete, že nálev a sůl skončí přímo v hromadě. V Hornbachu nebo místním zahradnictví se dá kýbl pořídit do 150–300 Kč a opravdu to stojí za to.
Alternativy k přímému kompostování slaných zbytků
- Opláchnout zbytky před kompostováním.
- Skladovat slané odpadky odděleně a kompostovat je až po důkladném proplachu.
- Použít pro drobné množství bokashi nebo speciální kuchyňský kompostér, ale nejprve si ověřit, zda sůl neomezí proces.
Byť je to fádní — dělejte to pořád
Vím, že je to méně romantické než „vše do jedné hromady“, ale v praxi jsem viděl zahrádky, které musely rok počkat, než se půda vzpamatovala. Drobné kroky teď ušetří vám i rostlinám zbytečný stres na jaře.
Máte také zkušenost s osoleným kompostem nebo nějaký trik z farmářského trhu v Praze či Jihlavě? Napište do komentářů — zajímá mě, co funguje vám.









