Plíseň na květináči nebo věnující se listy dokážou zkazit náladu i zahrádku přes noc. Přesně kvůli tomu jsem začal zkoušet sůl — ano, nečekaně jednoduchý trik, který v určitých situacích opravdu funguje. Důležité je ale znát, kdy ji použít a kdy je lepší utéct do zahradnictví pro nový substrát.
Proč sůl někdy pomáhá — a proč většina lidí dělá chybu
V praxi jsem viděl dvě věci: malé množství určitých solí může snížit množení některých povrchových hub nebo dodat chybějící hořčík (u hořké soli). Na druhé straně kuchyňská sůl (chlorid sodný) rostliny rychle poškodí — působí jako dehydratační past.
Jednoduché přirovnání: sůl je jako síto — může vybrat problém, ale při špatném používání roztrhne i ten zdravý kus látky.
Co kdo myslí „solí“
- Hořká sůl = Epsom (síran hořečnatý) — často užitečná pro listy a kořeny.
- Kuchyňská sůl = NaCl — rychle škodí, obvykle NEpoužívat do substrátu.
- Jedlá soda (bikarbonát) — funguje na povrchové plísně (mírnější varianta).
- Peroxid vodíku 3% — ne sůl, ale často efektivní pro vydezinfikování půdy.

Situace, kde sůl může pomoci (a kdy není na místě)
- Nadměrně vlhký vrchní substrát s bílým povlakem (povrchová plíseň) — může pomoci jemný zásah sody nebo Epsom.
- Mladé řízky, které se špatně ujímají kvůli slabému kořenu — jemný roztok Epsom občas pomůže.
- Kořenová plíseň/hnědnutí kořenů — sůl většinou nezabere, tady pomůže přepěstování a sterilní substrát.
- Velké rostliny v těžké půdě — buďte velmi opatrní, sůl je často horší než samotný problém.
Jak to bezpečně použít (krok za krokem)
V mé praxi pomáhá přístup „nejdřív test, pak aplikace“. Tady je konkrétní a bezpečný postup, který jsem vyzkoušel na pokojových rostlinách a bylinkách během zimy v panelovém bytě v Praze.
- Krok 1 — Vyber testovací rostlinu: vyber jednoho „pacienta“, ne celou sbírku.
- Krok 2 — Použijte správný produkt: kupte hořkou sůl (Epsom) v DM nebo v zahradnictví; nenahrazujte ji kuchyňskou solí.
- Krok 3 — Připravte roztok: 1 polévková lžíce Epsomu na 4 litry vody.
- Krok 4 — Aplikace: jemně zalijte kolem kořenů (max. 250–300 ml pro menší květináč 12–15 cm). Jednou za 4–6 týdnů.
- Krok 5 — Sledujte reakci: pokud listy žloutnou nebo půda tuhne, přestaňte a půdu propláchněte čistou vodou.
Alternativa na povrchovou plíseň
- Posypte vršek substrátu tenkou vrstvou jedlé sody nebo skořice — funguje jako bariéra proti spórám.
- Nebo postřik: 1 lžíce jedlé sody + 1 l vody + pár kapek mýdla (rostlinného) — stříkejte jen na listy a povrch půdy.
- Pro dezinfekci substrátu: 3% peroxid vodíku 1 díl do 4 dílů vody — použít velmi střídmě, maximálně jednou a pouze u silně infikovaných rostlin.
Praktické tipy, které jsem si odnesl z reálného pěstování
- Nepřehánějte dávky. Mnoho zničených květin je důsledkem nadšení — jedna lžíce rozdělí mezi desítky rostlin, ne jednu.
- V zimě snižte frekvenci — kořeny rostou pomalu, sůl by se hromadila.
- V Česku si sůl ani Epsom nemusíte objednávat z ciziny — najdete ho v DM, Rossmann, nebo hobby marketech (Hornbach, OBI).
- Nezapomeňte na prevenci: lepší drenáž, propustný substrát (perlit, štěrk), menší frekvence zálivky výrazně zmenší riziko plísní.

Co dělat, když už je pozdě
Pokud kořeny tmavnou a zapáchají, obvykle mám dvě volby:
- Vyjmout, ostříhat shnilé části, nechat oschnout a přepotit do čerstvého substrátu.
- Pokud je rostlina malá, udělat řízek z zdravé části a začít od nuly.
Většinou je to lepší než riskovat „experiment sůl proti všeemu“. V zahradnictví v Brně mi jednou prodavač řekl: „Lidé se snaží zachránit všechno solí, ale často stačí vyměnit zeminu.“ Měl pravdu.
By the way — časté mýty
- Mýtus: „Sůl je levný univerzální lék.“ Pravda: může pomoci jen v úzkých případech.
- Mýtus: „Epsom zabije všechny plísně.“ Pravda: dodá hořčík, ale nenahrazuje sterilizaci půdy.
Teď moje poslední rada: testujte pomalu a jednou věcí po druhé. V pěstování pokojovek není místo pro náhodné experimenty s velkými dávkami soli.
Máte zkušenost se solí v zemině — dobré nebo špatné? Napište, co jste zkusili, a co z vašeho „projektu záchrany“ fungovalo nejlíp.









