Mulčujete a wilké noviny se po dešti změnily v mokrou tkaninu? Všiml jsem si toho na své zahradě — a sousedé mi to potvrdili. Tahle drobnost může znamenat buď bezproblémový potlačený plevel, nebo zdroj plísní a mršin pro vaše rostliny. Čtěte dál teď hned, než další déšť udělá z vašich novin houbičku.
Co se pod mulčem opravdu děje
Když zabalíte půdu vrstvou papíru a navrch dáte mulč, vznikne mikroklima: méně světla, méně výparu, více vláhy. To by bylo fajn — kdyby papír nebyl vlhký a slepený.
- Vlhké noviny drží vodu jako houba — voda se hromadí, proudění vzduchu mizí.
- V zamokřené vrstvě se množí houby a bakterie — některé rozkládají organiku zdravě, jiné přinesou hnilobu ke kořenům.
- Při silném zabahnění se papír slije do těsné vrstvy, která může zabránit prorůstání sazenic a dešťové vodě pronikat rovnoměrně.
Co mě překvapilo
Mnozí přehlížejí, že noviny obsahují i barviva a přísady; moderní tisk už je šetrnější, ale ve vlhku může zapáchat a lákat hmyz. Na moje oči to někteří sousedé vyřešili tím, že noviny nejdřív nechali pořádně vyschnout.
Proč vlhké noviny nejsou automaticky špatné
Ale je tu nuance: papír může být levný zdroj organiky. Pokud víte, co děláte, funguje jako tanec — pomalu rozloží plevel, přidá uhlík do půdy a udrží vláhu v suchých obdobích.
- Suchý, roztrhaný papír se rychleji rozpadne a provzdušní půdu.
- Tenká vrstva kartonu pod mulčem často funguje lépe než mokré noviny.
- Pokud máte hlušší přes léto, vlhkost snižuje potřebu častého zalévání.
Jak to dělat správně — rychlý praktický návod (krok za krokem)
V mé praxi to fungovalo takto — vyzkoušel jsem obě cesty a tady je rozumná varianta, která šetří čas i nervy:
- Krok 1: Sběr a třídění — vezměte pouze černobílé noviny, bez lesklých vložených reklam.
- Krok 2: Nechte je vyschnout venku 1–2 dny po suchém dni — vlhké hned nepokládejte.
- Krok 3: Roztrhejte noviny na proužky nebo je nahrubo rozemelte (kompostér, drtič) — zlepší provzdušnění.
- Krok 4: Položte vrstvu: nejprve 2–3 cm suchého papíru, pak 5–7 cm mulče (štěpka, kůra, sláma).
- Krok 5: Nechte okraje volné u kmínků a sazenic — papír nesmí být tesně přitlačen ke kmeni.
- Krok 6: Kontrola po dešti — pokud se papír slepil a cítíte zápach, odstraňte vrchní část a nahraďte čerstvým mulčem.
Žádné zázraky: suché + roztrhané papíry fungují, mokré a slepené ne.
Levné triky, které používají zahrádkáři v Česku
U nás v zahrádkách uvidíte pár věcí opakovaně — pár korun do nářadí, trochu času a problém je vyřešen:
- Karton z krabic z letáků (Tesco, Lidl, nebo balíčky z Alzy) leží často zadarmo a neobsahuje lesk.
- Využijte místní zahradnictví nebo Hornbach pro levnou dekorační kůru; kupovat přímo štěpku za 200–400 Kč/m3 se vyplatí pro větší plochy.
- Kompostování novin: smíchejte je se suchým listím — zeleno-hnědý poměr 1:2 a máte rychlý kompost bez zápachu.
Metafora pro přehled
Představte si to jako kávový filtr: suchý, propustný filtr propustí vodu rovnoměrně. Vlhké noviny pod mulčem se chovají jako mokrý kus látky — kafe se vylije všude a vznikne louže.
Nejčastější chyby — a jak je vyřešit
- Nevysušené noviny pod silným mulčem → odstraňte a prohoďte vrstvu.
- Příliš tlustá vrstva papíru → místo potlačení plevele vytvoří bariéru pro kořeny.
- Lesklé magazíny místo novin → obsahují barviva a plast, nehodí se.
Rychlý hack, který mi zachránil jahody
Moje jahody začaly po dešti žloutnout — zjistil jsem, že noviny šly do slepené vrstvy. Udělal jsem to takto:
- Vyhrabal jsem vrchní 5 cm mulče a odstranil slepené noviny.
- Přidal jsem tenkou vrstvičku kompostu a suché štěpky.
- Okraje kolem rostlin jsem nechal volné — kořeny získaly kyslík a jahody se vzpamatovaly za 2 týdny.
Tento jednoduchý zásah stál pár minut práce a pár korun za štěpku v místním zahradnictví.
Závěrem
Vlhké noviny pod mulčem nejsou automatická katastrofa, ale ani bezrizikový trik. Klíč je sucho, provzdušnění a tloušťka vrstvy. Pokud to uděláte správně, ušetříte vodu i práci; jestli ne, riskujete plísně a pomalejší růst rostlin.
A co vy — používáte doma noviny pod mulčem, nebo radši karton a kůru? Napište do komentářů, jak to funguje u vás.
