Bolí vás každé jaro, když sazenice stěží přežijí? V Krčku jsem viděl zahrady, které po zimě vypadaly, jako by je někdo zapomněl. Teď vám řeknu konkrétní kroky, které mi prozradil ten bývalý zahradník — a proč je důležité začít teď, než zem promrzne a rozjezd zkazí pozdní mrazík.
Proč to většinou končí špatně
Všiml jsem si, že lidi v Praze i mimo ni mají tendenci „udělat rychlou rýhu“ a vysít. To nestačí. Půda je unavená, zhutněná a chybí jí života — mikroorganismy i vzduch.
Mimochodem, naše jarní počasí v Česku (náhlé oteplení + pozdní mrazíky) to ještě zhoršuje. Pokud nezačneš správně, rostliny to pocítí až v červenci.
Co dělat první týden jara
V praxi mám vždy stejný plán: zjistit stav, odlehčit, doplnit živiny. Krátký checklist, který zvládneš o víkendu.
- Zkontroluj vlhkost — zapíchnutí provrtaného šroubu nebo zahradního vidličky řekne víc než odhad.
- Neobracej půdu hned, pokud je mokrá — trpí strukturou.
- Přidej kompost nebo dobře vyzrálý hnůj, nečerstvý hnoj.
- Rozpusti krustu na povrchu lehkým hrabáním, aby déšť pronikl hlouběji.
Jak poznat, že půda trpí
Jednoduché testy doma ušetří peníze i nervy. Vezmi malý vzorek, stlač ho do kuličky — pokud se rozpadne, je dobrá. Slepí-li se jako plastelína, je zhutněná.

Praktický hack: rychlý domácí test pH a proč to funguje
Nechceš platit za pH metr? Zkus tento jednoduchý trik, který jsem použil na zahrádce v Krčku:
- Vezmi dvě malé hrstky půdy.
- Na jednu přidej trochu octa — když začne pěnit, půda je zásaditá (má vápno).
- Na druhou přidej trochu vody a špetku jedlé sody — když začne pěnit, půda je kyselejší.
Tento test není laboratorní, ale v praxi ti rychle řekne, zda přidat vápno nebo kompost. Neřeš to chemicky přesně — řeš to praktičtě.
Krok za krokem: jak připravit záhon (praktický návod)
Tento postup zvládne každý víkend. Nejde o žádnou vědu, ale o posloupnost, která dává smysl.
- Den 1: Odstraň plevel a zbytky rostlin, nespaluj nemocné rostliny — zaniesl bys choroby zpět do půdy.
- Den 2: Lehké zaprášení kompostem (2–5 cm) a rozhrabání do prvních 10 cm půdy.
- Den 3: Pokud je půda hodně zhutněná, použij rýč nebo vidle a provzdušni na 15–20 cm.
- Den 4: Mulčuj senem nebo štěpkou kolem kořenů — ušetříš vodu a snížíš plevel.
Co koupit v Hornbachu, Mountfieldu nebo na tržnici
V Praze jsou dostupné výrobky, které skutečně fungují:
- Kompostová zemina (500–1000 Kč za m3 u Mountfieldu vs. menší pytle kolem 100–200 Kč v Hornbachu)
- Vyzrálý granulovaný hnůj — používám jen ten, ne čerstvý
- Mulčovací kůra nebo štěpka — místní zahradnictví často nabízí levněji než řetězce

Chyby, které jsem viděl znovu a znovu
Lidé dělají stejné omyly. Zde jsou nejbolestivější:
- Zaměňují čerstvý hnůj za úrodnou půdu — spálí kořeny.
- Přehnojují na jaře — rostliny rostou rychle, ale jsou křehké.
- Orba v mokru — půda ztratí strukturu a vytvoří cement.
A teď to nejzajímavější: nenápadný trik z Krčka, který mě překvapil
Ten starý zahradník si vždy uchovával tenkou vrstvu rozdrcených listů a trusu z kompostu přímo na záhonech přes zimu. Když přišla první vlhkost, ty organické částečky se rychle rozložily a najednou byla půda živější než sousedův záhon.
Je to jako nasypat „snídaňovou směs“ pro půdu — drobné potraviny pro mikroorganismy, které potom pracují za tebe.
Rychlé shrnutí
- Neobracej ani nepracuj mokrou půdu.
- Test pH octem a sodou ti dá rychlou představu.
- Přidej kompost, ne čerstvý hnůj; mulčuj.
- Investice do kvalitního kompostu v Hornbachu nebo na tržnici se vrátí v lepší úrodě.
Závěrem: Malé, promyšlené kroky teď udělají obrovský rozdíl v létě. V praxi to znamená méně práce, méně stresu a víc sklizně.
Mimochodem — co tě letos na zahradě nejvíc trápí? Napiš do komentářů, rád se podělím o radu podle tvé konkrétní situace.









