Zima není období, kdy pokojovky trpí jen chladem nebo suchým vzduchem. Ta největší chyba, kterou vidím ve sklenících i v bytech v Praze a Brně, je… přelévat je. Ano — celá armáda květin umírá ne proto, že jim chybí láska, ale protože jim dáváme moc vody v době, kdy prakticky neodpařují.
Jako člověk, který za deset let zažil stovky zničených kořenů a záchranářských akcí s lopatou a sterilizovaným nožem, řeknu to upřímně: v zimě je méně vody lepší než více. A přitom stačí pár praktických kroků, aby vám rostliny přežily i nejtmavší období bez zbytečných ztrát.
Proč přeléváme právě v zimě?
V zimě klesá intenzita světla, teplota v místnosti se často snižuje a rostliny zpomalují růst. To znamená menší transpirační ztráty — jednoduše řečeno, rostliny potřebují méně vody. Přesto mnoho lidí pokračuje podle letního režimu: stejná zálivka, stejné dávky hnojiva, stejné očekávání zeleného zázraku.

Konkrétní důsledek: půda zůstává dlouho mokrá, dochází k nedostatku kyslíku u kořenů a rozvoji houbových chorob. Znám to od sousedů i z práce v zahradnictví — do jara se většina „nehod“ v realitě děje právě teď.
Jak poznat, že přeléváte
- Žluté nebo hnědé listy bez příznaků sucha — listy měknou a opadávají.
- Zapáchající zemina nebo bílý povlak vlhkého substrátu (plíseň, hniloba).
- Kořeny jsou hnědé a slizké při vytažení z květináče — znamení hnědé hniloby.
- Pomalý růst i na světlém místě — rostlina šetří energii, ne roste.
Praktický zimní plán pro přežití rostlin
Nebudu tu vykládat obecné fráze — tady jsou kroky, které skutečně fungují v praxi:
- Zkontrolujte půdu prstem do hloubky 3–5 cm. Pokud je vlhká, nechte půdu vyschnout. Počítejte, že zálivky budou až dvakrát méně časté než v létě.
- Použijte hrubší substrát nebo přidejte perlitu/štěrkový drenážní výplň pod drenážní otvor. Lepší odtok = menší riziko stojaté vody.
- Omezte hnojení. Rostlina v klidu nepotřebuje stimul, hnojivo spíš podpoří hnilobu.
- Přesouvejte rostliny blíž ke světlu (okno orientované na jih/jihozápad má v Praze i v zimě více slunce). Ale pozor na průvany a studené sklo v noci.
- U sukulentů a kaktusů zkraťte zálivku výrazně — některé druhy nepotřebují vodu celé zimní měsíce.
- Investujte do levného vlhkoměru nebo kapilárního měřiče — ušetří vám nervy i rostliny.

Příklad z praxe
Mám monstera, která v létě pije jako dostavník. Minulé zimy jsem ji zaléval stejně a každé březen bylo nutné řešit hnilobu kořenů. Stačilo jsem snížit zálivku na třetinu, přesunout ji na jasnější parapet u okna v Holešovicích a průběžně odstraňovat odumřelé listy. Výsledek: šťastná rostlina s kořeny, které dýchají.
Co dělat, když je pozdě — rostlina už se dusí
- Vyjměte ji z květináče, ostříhejte hnědé kořeny a přepalte ostré nástroje, aby se nezavlekly další patogeny.
- Nechte kořeny vyschnout několik hodin, poté přesadit do čerstvého, dobře propustného substrátu.
- Snižte zálivku a držte rostlinu v teplejším, světlém místě, ale ne na přímém radiátoru.
Malý „wow“ fakt: v zimě spotřebují některé druhy pokojových rostlin až o desítky procent méně vody než v létě. To znamená, že mnohdy stačí zálivku omezit jen o polovinu a problém je vyřešen.
Máte zkušenost s přeléváním v zimě? Napište do komentářů, co fungovalo u vás — nejlepší tipy si rád přečtu a možná je doplním v dalším textu. A pokud máte oblíbené místo pro nákup rostlin v ČR (např. OBI, Hornbach nebo místní zahradnictví), podělte se.









