Kompost je nejlepší “recept” pro zdravou zahradu — a přesto vidím stále stejné chyby: kompost smrká, páchnoucí hromada, nebo nic nerozkládá. Jako člověk, který má za sebou roky práce s kompostéry koupenými v Hornbachu i těmi domácími z plastu z OBI, poradím vám, co změnit hned teď. V článku najdete konkrétní kroky, příklady a běžné mýty, které vás zdržují.
Nejčastější chyby a proč to nefunguje
Většina zahrádkářů dělá stejné tři chyby: špatný poměr „zásoby“ (brown) a „čerstviny“ (green), chybí vzduch a materiál je příliš hrubý. Výsledek? Kompost se buď dusí a smrdí, nebo je suchý a nic se nerozkládá.
- Hniloba a zápach: příliš mnoho zeleného (zbytky jídel, čerstvá tráva) bez uhlíkatého materiálu.
- Pomalý rozklad: velké kusy větví, listí naskládané bez drcení.
- Nemoci a plevele: vkládání nemocných rostlin nebo nezaparkované semenáčky plevelů.
Jak na poměr materiálů — jednoduché pravidlo
Nehledejte složitý vzorec. Držte se poměru: více uhlíku než dusíku. Prakticky to znamená vrstvit suché listí, slámu nebo větve s kuchyňskými zbytky a posekanou trávou. Pokud máte více mokrých zbytků, doplňte je na sucho — teď vím, že to často končí naopak.
Krok za krokem: co dělat každý měsíc
- Vrstvy: začněte hrubým materiálem (větve, štěpky) pro odtok a provzdušnění.
- Přidejte tenkou vrstvu zeleného (posekaná tráva, kuchyňské zbytky). Nemíchejte velké množství masa nebo mléčných výrobků — vynechte je úplně.
- Doplněte uhlíkatým: listí, papír, piliny (bez chemie). Pokud máte dřevo ze štěpkovače, je to ideál.
- Udržujte vlhkost jako vyždímanou houbičku. Pokud je hromada mokrá — přidejte suché, jestli je extrémně suchá — trochu vody.
- Obracejte kompost každé 2–4 týdny, pokud chcete horký kompost. Pro pomalý zimní režim stačí méně časté obracení.
Co rozhodně nedávat do kompostu
Ne všechny bioodpadky jsou vhodné. Vynechejte maso, ryby, mastné zbytky, kočičí a psí exkrementy, čerstvé nemocné rostliny a semena invazních plevelů. Popel ze dřeva jen v malém množství — mění pH.
Hot nebo studený kompost — co je pro vás vhodné?
Hot compost (horký rozklad) je rychlejší, teplota přes 55 °C likviduje semena a patogeny, ale vyžaduje pravidelné obracení a správný poměr materiálů. Studený kompost je pohodlnější: méně práce, ale rozklad trvá déle a možná budete občas najít nezničená semínka.
Praktické tipy z praxe
- Štěpkovač a drtič trávy zrychlí proces — drobnější materiály rozkládají mikroorganismy rychleji.
- Kompostér s víkem udrží vlhkost a teplo, ale zařizujte přívod vzduchu — můžete dát perforované dno nebo příčné tyče.
- Test zralosti: hotový kompost voní jako lesní půda, je tmavý a sypký. Pokud je stále horký a cítíte amoniak, potřeba více uhlíkových vrstev a obracení.
- Pokud žijete v bytě, zvažte vermikompostér — žížaly udělají práci v menším prostoru.
Závěrem — začněte malými kroky
Kompostování není věda, ale chce to pár pravidel a trochu trpělivosti. Zkuste upravit vrstvy, pořiďte drtič nebo kompostér, který se hodí pro vaši zahradu v Praze nebo Brně, a sledujte změny. Vaše půda vám poděkuje zelenějšími rostlinami a menšími účty za hnojiva.
Máte vlastní trik nebo otázku o kompostování? Napište do komentářů — taky jsem rád, když se poučím od sousedů z komunitní kompostárny.
