Vypadá to nevinně: přidáte zbytky od svačiny do kompostéru i v listopadu a myslíte, že pile nějak přečká zimu. Ve skutečnosti většina z nás udělá jednu zásadní chybu, která práci mikrobů zastaví na celé měsíce — a na jaře nás čeká zmrzlý, zapáchající balík nebo zasekaná půda místo hotového humusu.
Nejde o to, že by zimní kompostování bylo nemožné — jde o to, jak ho nastavíte. A tady se dělá ta chyba, kterou vidím na zahradách v Praze i na chatičkách v Českém ráji pořád dokola.
Jaká je ta chyba?
Osm z deseti lidí na zimu dál hází do kompostu jen „zelené“ — kuchyňské zbytky, slupky, odpad z ovoce a zeleniny — a neřeší ani izolaci, ani poměr uhlík/duchík. Výsledek: kompost se při mrazech slije do mokré, zmrzlé, anaerobní hroudy. Mikroorganismy přestanou fungovat a při rozmrznutí je hromada buď bez zápachu, nebo naopak smrdí a láká hlodavce.
Proč se to děje (stručně a prakticky)
- Teplo a aktivita mikroorganismů závisí na velikosti, vlhkosti a poměru uhlíkatých (hnědých) a dusíkatých (zelených) materiálů.
- Příliš vlhký „zelený“ materiál ve studené hromadě zmrzne do kompaktního kusu — bez průtoku vzduchu se rozkládání zastaví.
- Malé, neizolované kompostéry rychle ztrácí teplo. Pile menší než 1 m³ nemá šanci udržet bakterie aktivní v mrazech bez izolace.
Co dělat místo toho — praktický návod
Nejde o žádné zázračné triky, ale o pár věcí, které skutečně fungují. Zkuste toto před příchodem mrazů:
- Přestaňte na povrch házet jen mokré zbytky. Před přidáním kuchyňských odpadků je zakryjte vrstvou suchých listů, slámy, pilin nebo štěpky — ideálně poměr 2 díly hnědého na 1 díl zeleného.
- Udělejte si kompostový blok aspoň 1 m³. Stačí část zahrady, nebo se domluvte s sousedem — větší hmota drží teplo sama o sobě.
- Izolujte: přidejte kolem hromady listí, jutové pytle nebo dekami na seno. Pokud máte otevřený kompostér, přikryjte víkem nebo rohoží.
- Jednou před velkými mrazy kompost obraťte — to nanese čerstvý kyslík dovnitř. Nečerpejte ho, když je zamrzlý.
- Městským balkonovým zahradníkům: zvažte bokashi nebo vermikompostér do bytu — nedrží teplo, ale zachrání vás před hromadou venku.
Konkrétní tipy z praxe (kde co seženu)
- Suché listí a štěpku se vyplatí nahrabat v parcích (Stromovka, Letná) nebo koupit v OBI/Hornbach. Městské kompostárny často zdarma rozdávají štěpku — zeptejte se na radnici.
- Pokud máte kompostér od Kauflandu či Hornbachu, dejte mu před zimou přídavnou izolaci — obyčejná jutová plachta pomůže.
- Na chalupě použijte větší hromadu u zídky na jih; slunce a zídka pomohou udržet teplo.
Co dělat na jaře, když jste chybu už udělali
Nezoufejte. Když se kompost na jaře rozmrzne a je těžký a zapáchá, rozdělte ho, provzdušněte a přidejte suché „hnědé“ materiály. Několik obratů a hromada se znovu probudí — ale je to ztracené měsíce a práce navíc.
Osobně jsem tohle párkrát podcenil — výsledkem byla na jaře hromada, kterou jsem musel překopat a doplnit štěpkou. Od té doby se řídím jednoduchým pravidlem: zelené nikdy bez vrstvy hnědého a kompost izolovat. Funguje to.
Máte vlastní zimní triky nebo zaručenou hrůzu z jarního rozmrznutí? Napište do komentářů — a pokud vám článek pomohl, sdílejte ho s dalšími zahrádkáři.
