Zima není odpočinek pro zahradu — často je to období, kdy chyby rozhodnou o tom, co vyraší na jaře. Jsem botanička a za deset let v terénu jsem viděla stovky smrtelných hříchů, které by se daly snadno vyhnout. Některé jsou banální, jiné vznikají z dobrých úmyslů. Tady jsou ty nejčastější, které vidím kolem sebe v Česku.
1. Přehnané zastřihávání a řezání
Mnozí zahrádkáři mají pocit, že zima je ideální doba všechno „vyčistit“ — ostříhat keře do hladka, seřezat trvalky u země. Problém: řez v nevhodnou dobu může rostlině ublížit nebo zničit jarní květy.
- Neřežte jarně kvetoucí dřeviny (forstýtie, magnolie) — kvetou na loňském dřevu.
- U růží poznáte podle odrůdy; mnohé anglické a historické růže stříhejte až na jaře.
- Tip: označte si tužkou nebo barevnou páskou dřeviny, které řežete pouze po odkvětu.
2. Zakrývání plastem místo netkanou textilií
Vidím to často — plastové pytle, fólie na růže nebo keře. Vypadá to že to ochrání, ale ve skutečnosti rostliny „udusíte“ nebo se pod plastem vytvoří nárazová vlhkost a plísně.
- Použijte japonský jutový pytel, přikrývku z chvojí nebo agrotkaninu (fleece) — propouští vzduch a vlhkost.
- U velkých stromků udělejte sponu, aby mezi kmenem a krytím proudil vzduch.
3. Zapomenuté nebo nedostatečně zalité stálezelené rostliny
Stálezelené keře a jehličnany ztrácejí vodu přes listy i v zimě — a když půda zamrzne, nemohou doplnit zásoby. Výsledek: hnědé okraje, popálené listy, usychání.
- Pokud je zima bez mrazů (plusové dny) a půda není zamrzlá, zalijte veliké keře a nádoby.
- Mulčování (15–20 cm slámy, kůry nebo kompostu) udržuje kořeny teplejší a snižuje cyklické rozmrazování.
4. Sypání soli přímo k živým plotům a keřům
Kamenné chodníky a příjezdové cesty se solí snáze udržují, ale sůl je pro rostliny toxická. V městských i příměstských zahradách (viděl jsem to v Praze i Brně) pak trpí nejčastěji živé ploty podél komunikací.
- Vytvořte malý nopový val nebo bariéru z štěrku mezi chodníkem a záhonem.
- Používejte alternativy — písek, drť nebo ekologické posypy.
- Oklepávejte sůl z větví a oplachujte rub listů jikou teplé vody, pokud je to možné.
5. Vysazování cibulovin „na poslední chvíli“ nebo naopak příliš brzy
Spousta lidí čeká až k prvnímu mrazu, aby zasadili tulipány a narcisy, nebo je sází už v říjnu bez ohledu na teplotní výkyvy. Květy pak buď nezažijí potřebné období chladu, nebo kořínky nezačnou růst kvůli přílišným mrazům.
- Optimální doba sázání cibulovin pro většinu Česka je od konce září do poloviny listopadu — půda by měla být stále ještě teplá natolik, aby kořeny měly čas se uchytit.
- Při výsadbě v nádobách použijte směs s dobrou drenáží a chraňte nádoby před přemrznutím přesazením do chráněného rohu.
Co si odnést — rychlý checklist
- Nestříhejte impulzivně: ověřte si kvetení a načasování řezu.
- Plast nahraďte agrotkaninou nebo chvojím.
- Nezapomínejte zalévat stálezelené rostliny v odmrzlých dnech.
- Chraňte záhony před solí a posypek — použijte bariéry nebo alternativní materiály.
- Sázejte cibuloviny v optimálním okně, ne „na poslední chvíli“.
Mimochodem, „vážný fakt“: už 20–30 cm stabilního sněhu může fungovat jako účinná izolace — udrží půdu okolo nuly i když vzduch je hluboko pod bodem mrazu. Takže někdy nechat sníh na záhonu opravdu pomůže víc než hajlování s lopatou.
Máte vlastní zimní hrůzy nebo tipy, které u vás fungují lépe než „standardní“ rady? Napište do komentářů — rád se podělím o zkušenosti z Vysočiny i z městské zahrady v Praze. A pokud vám článek pomohl, uložte ho nebo pošlete kamarádovi, než překvapí jarní černá dlaň na růži.
