Věříte, že černá díra je jen „vysavač“ všeho v okolí a hvězda žije klidný život, dokud nebouchne? Tak to se připravte na menší šok. Moderní fyzika vykresluje vesmír úplně jinými barvami, než jaké znáte z učebnic nebo sci-fi filmů. Některé objevy z posledních let mě doslova přinutily zpochybnit všechno, co jsem si myslel o vesmíru.
Černá díra: neviditelný netvor, nebo jen extrémně zakroucený prostor?
Když se řekne „černá díra“, většina z nás si představí bezednou jámu, která polyká světlo, planety i hvězdy. Jenže fyzikové říkají: realita je složitější. Černé díry nejsou ani úplně černé, ani skutečné „díry“. Je to oblast prostoru, kde se gravitace vymkla kontrole natolik, že se zde zastaví i samotný čas.
Podle Hawkingovy teorie dokonce černé díry září — velmi pomalu, tzv. Hawkingovým zářením, a mohou časem „odpařit“ samu sebe. Takže zánik není vyhrazen jen hvězdám!
Hvězdy rozhodně nejsou nudné koule plynu
Na obloze jsou hvězdy často jen romantickou kulisou, ale pravda je podstatně bouřlivější. Každá hvězda je dynamický objekt, kde stovky miliard tun vodíku explodují a spojují se v helia. Jejich životní styl dalece přesahuje „zapni a svítí“. Nad povrchem hvězd probíhají obří magnetické bouře, erupce a proudy materiálu — sluneční vítr, který formuje nejen tvář planet, ale třeba i chování technologie na Zemi.
Při pohledu do mikrosvěta hvězdy navíc zjistíte, že jejich jádra jsou dokonalými laboratořemi pro vznik nových prvků. V podstatě vše těžší než vodík a helium vzniklo v nitrech hvězd — včetně atomů ve vašem těle!
Co vám Google většinou neprozradí: skutečné podivnosti vesmíru
- Hvězda může „vybouchnout“ hned několikrát: Existují tzv. opakované novy, kde hvězda opakovaně vystřeluje obálku do prostoru.
- Černé díry rostou i díky srážkám: Když do sebe narazí dvě supermasivní černé díry, vzniká monstrum, jehož hmotnost bychom ještě před pár dekádami považovali za absurdní.
- Největší hvězdy nevybuchují, někdy prostě „zmizí“: Podle některých pozorování může největší hvězda skolabovat přímo do černé díry — bez jediného záblesku.
Jak se zorientovat v těchto vesmírných paradoxech?
Ať už vás tyto jevy fascinují, nebo zneklidňují, doporučuji jedno: naučte se nenásledovat populární zjednodušení. Sledujte novinky z NASA, Evropské jižní observatoře nebo české ománské vesmírné projekty. Existují i přístupné kurzy fyziky na YouTube, podcasty vědců, kteří umí složité věci podat srozumitelně (například Pavel Suchan ze Štefánikovy hvězdárny).
Proč o vesmíru nevíme téměř nic — a je to v pořádku?
Ačkoliv máme na dosah výkonné dalekohledy a superpočítače, vesmír nám stále uniká. Já osobně na tom nacházím podivnou útěchu — to, že stále existují otázky bez odpovědí, nám dává důvod se ptát a zpochybňovat i to, co vypadá „jistě“.
Jestli vás podobné myšlenky inspirovaly — nebo totálně zmátly — napište svůj názor do komentářů, nebo se podělte s přáteli. Kdo ví, třeba právě váš úhel pohledu posune někoho dalšího blíž k pochopení vesmíru.
