Každý podzim zažíváme tiché představení: statisíce ptáků opouštějí české louky a lesy, aby se vydaly na dlouhou cestu do jižních krajin. Proč to dělají právě teď a co se můžeme naučit, když je v tichosti pozorujeme? Na drobných křídlech se skrývá víc příběhů, než si většina z nás vůbec připouští.
Ptáci na jihu: nutnost, strategie i přežití
Je to až neuvěřitelné, ale více než 70 % druhů ptáků, které v létě vidíme u nás, v zimě mizí doslova beze stopy. Nejznámější cestovatelé jsou ťuhýci, vlaštovky či čápi. Možná vás překvapí, že rozhodující není chlad, ale nedostatek potravy. Insektivorní druhy, které potřebují hmyz, hladově žít neumí. Peruť na jih proto není volba z rozmaru, ale otázka přežití.
Kdy přesně a jak daleko letí?
- První vlaštovky (doslova) vyrážejí už v srpnu. Nemají kam spěchat, zimují až v jižní Africe.
- Drozd zpěvný nebo sýkory čekají na první studené noci a táhnou většinou v září až říjnu, často za jasných nocí.
- Labutě a husy často putují ve velkých formacích do východní Evropy či dál na jih.
Nejde přitom o let „na jistotu“. Ptáci využívají počasí, proudění větru a podle ornitologů přelétají někdy až 1000 km bez zastávky. A to na základě vrozeného „radaru“ – ptáčí navigace podle hvězd, slunce a dokonce magnetického pole Země.
Jak se ptáci orientují? Evoluční GPS v praxi
Určitě jste už někdy slyšeli o tom, že ptáci mají vestavěnou GPS. Vědecky prokázáno: většina druhů vnímá magnetické pole Země jako obraz na sítnici. Připočtěte schopnost rozeznat krajinu z velké výšky (a výbornou paměť na místa) a dostanete navigační mistrovství, o kterém si můžeme nechat zdát.
A ano, mezi nimi se najdou i jednotlivci, kteří zabloudí – třeba slavní „ptačí turisté“ z Islandu, kteří každoročně dorazí do Česka úplně omylem.
Co má stěhování za význam pro nás?
Pozorování migrace je fascinující nejen pro ornitology – každý z nás může být svědkem dechberoucích přeletů. Pravidelné sčítání ptáků na rybnících, které se pořádá i v Čechách, pomáhá sledovat změny klimatu nebo úbytek hmyzu.
- Nejen že to připomíná, jak jsme součástí většího ekosystému,
- ale i signalizuje, co můžeme ztratit, když přírodu přestaneme chránit.
Rady pro milovníky ptáků: Jak je chytře „lovit“ očima?
- Nejlepší šance přijde brzo ráno nebo při západu slunce nad většími vodami.
- Sledujte online mapy migrace – jsou dostupné i v češtině.
- Přibalte si dalekohled! I malý model odhalí velké divadlo na obloze.
- Nebuďte hluční a nevydávejte se příliš blízko hnízdišť, ptáci jsou v tu dobu unavení.
Jeden “wow” fakt na závěr: Někteří ptáci překonají i 10 000 km!
Zamyslete se: třeba rybák dlouhoocasý (znáte ho z Baltu?) letí z Evropy až na Antarktidu – dvě cesty za rok znamenají slušných 30 000 km! Lidská představivost nestačí, ale let ptáků na jih zůstává jedním z posledních velkých přírodních zázraků dostupných úplně všem, bez výjimky.
Viděli jste už letos první šípovité hejna na obloze?
Dejte nám vědět, kde jste je zahlédli. Sdílejte své zážitky a tipy v komentářích nebo pošlete fotky – možná inspirujete další pozorovatele v Česku!
