Představte si, že držíte v ruce mapu, která je o stovky let starší než vše, co jste kdy viděli. Mapa, která ukazuje neexistující řeky, neznámá města a někdy i úplně jiné kontury známých zemí. Co když právě tyto mapy obsahují odpovědi na otázky, které si moderní historie ani netroufá položit?
Staré mapy nejsou jen hezká ozdoba do pracovny sběratele. Mnohé z nich převracejí tradiční představy o evropských dějinách naruby. A čím déle je zkoumám, tím víc mě fascinuje jedno – kolik tajemství jsme sami přehlédli.
Jak staré mapy mění příběh Evropy
Pro většinu z nás je mapa prostě doplněk k učebnici dějepisu nebo navigaci. Ale například slavná mapa ze 16. století od Gerharda Mercatora nezobrazuje jen tehdy známý svět, ale nabízí i detailní pohled na „neexistující“ ostrovy a cizí území, které v oficiálních pramenech nenajdete.
- Norimberk, roku 1493: Světoznámá tzv. Schedelova kronika ukazuje nejen města té doby, ale i podivné, dnes už zmizelé řeky v oblasti Německa a Čech.
- Mappa Mundi: Nejznámější středověké mapy nejsou přesné jako GPS, ale odhalují, jak naši předkové rozuměli světu i sami sobě.
Díky těmto mapám víme například o „Zemi Frísů“, která zmizela ve vlnách Severního moře, nebo o legračních omylech, kdy kartografové přesouvali Prahu o stovky kilometrů vedle!
Co říkají badatelé a proč jim často nevěříme
Mnozí dnešní historici považují podivnosti na starých mapách za „kartografické chyby“. Ale když stejný kus země chybí nebo naopak přibývá napříč několika stoletími, je jasné, že nejde jen o přehlédnutí.
Příkladem je slavné „Finské moře“ táhnoucí se přes velkou část dnešního Polska – mizí teprve po roce 1700, kdy osuškové projekty změnily krajinu. Staré mapy tak ukazují nejen hranice, ale i velké ekologické změny, na které jsme už skoro zapomněli.
Jak staré mapy můžete využít vy
Nemusíte být sběratel, abyste si z historických map vzali něco užitečného. Několik tipů od člověka, který je studuje:
- Srovnejte staré a nové mapy vaší obce. Zjistíte, kde kdysi vedly cesty, stály mlýny, nebo existovaly vesnice, které už dnes nenajdete.
- Používejte digitální archivy. Česká Národní knihovna nebo Mapová sbírka UK mají ve svém online katalogu opravdové poklady – zdarma a často ve vysokém rozlišení.
- Nevěřte všemu doslova. Mapa není pravda, ale zrcadlo myšlení a znalostí své doby. Právě to dělá její studium tak podmanivým.
Největší „wow“ momenty z praxe
Strávil jsem hodiny nad starými mapami a stále mě dokážou překvapit. V jedné mapě z roku 1595 je Karlštejn zakreslen jako celé město; ve skutečnosti byl tehdy jen hradem v lese. Jindy najdete říčku, která už dávno vyschla, ale vysvětluje dnešní zvláštní tvar ulice ve vašem městě. To jsou detaily, které historici milují i nenávidí současně.
Závěr: Stojí za to hledat vlastní kořeny
Staré mapy mají sílu změnit náš pohled na dějiny i každodenní život v Česku. Nebojte se zalistovat v mapových archivech, zajít na výstavu nebo si zkusit zakreslit svůj rodný kraj podle staré mapy. Každé odhalení o minulosti je malým dobrodružstvím – a právě takové příběhy nás posouvají dál.
Podělíte se v komentářích o nějaký vlastní „objev“ ze starých map? Nebo narazili jste na mapu, která vás opravdu překvapila?
