Zase vám rajčata usychají nebo plody hnijí dřív, než dozrát? Všiml jsem si, že mnoho lidí v Česku opakuje jednu stejnou chybu — a zahradníci mě prosí, abych o tom napsal nahlas. Čtěte dál teď, než vyrazíte do Hornbachu nebo na farmářský trh s pytlem čerstvého hnoje.
Proč ten „chybný“ způsob vypadá lákavě — a přesto zabíjí sklizeň
Lidé často sází do hlubokých děr naplněných čerstvým hnojem, protože to vypadá jako rychlá výživa. V mojí praxi jsem viděl desítky sazenic, které na to doplatily.
Krátce: čerstvý hnůj „spaluje“ kořeny, podporuje bujný růst listů bez plodů a vytváří ideální prostředí pro plísně v našem proměnlivém jarním počasí.
Co přesně se stane
- Kořeny dočasně „spálí“ vysokou koncentrací solí a amoniaku.
- Rychlý růst listů bez vyzrání plodů — rostlina je slabá a náchylná k roztočům a mšicím.
- Teplý, vlhký hnůj je rájem pro patogeny; v Česku po rozmary jara to znamená rychlé šíření plísní.

Jak rajčata opravdu sázet — jednoduchý postup, který funguje
A teď to nejdůležitější: krok za krokem, co udělat místo toho, co jste právě dělali špatně.
- Přesazení: nejprve rostlinku 7–10 dní otužujte venku (přes den i noc), aby se přizpůsobila klimatu.
- Příprava jámy: vykopněte díru o něco větší než kořenový bal, ale bez čerstvého hnoje.
- Směs do jámy: promíchejte půdu se zralým kompostem nebo kvalitním zahradnickým substrátem (prodává se v OBI/Hornbach) v poměru 2:1.
- Sázení: zakryjte část stonku zemí — rajčata vytvářejí kořeny z ponořené části stonku (dobře pro kořenový systém).
- Zalévání: po výsadbě hluboká zálivka, pak mulč (sláma nebo kůra) pro udržení vlhkosti a snížení plísní.
Praktický hack, který mi ušetřil dny trápení
V mém záhoně používám jeden jednoduchý trik: do závěru jámy přidám hrst zralého kompostu a lžíci dřevěného popela — *žádný čerstvý hnůj*. Popel dodá draslík pro kvetení, kompost dodá pomalou výživu bez rizika spálení.
Známky, že jste rostlinu sázel špatně — a jak to rychle zachránit
- Žloutnutí a zavadání listů po týdnu od výsadby — možná spálené kořeny (odstraňte čerstvý hnůj, dosypte čistou půdu).
- Bujný růst listů, ale žádné květy — omezte dusíkatá hnojiva, přidejte draslík (popel nebo speciální hnojivo pro rajčata).
- Rychlý výskyt plísní po dešti — zlepšete proudění vzduchu, zvětšete rozestupy (min. 50–70 cm pro otevřené pole, 40–50 cm v pařeništi).
Co dělat, když už jste použili čerstvý hnůj
- Opatrně vyjměte sazenici, odstraňte přilepený hnůj z kořenů.
- Propláchněte kořeny v odstáté vodě, nechte je chvíli na stínu schnout.
- Přesaďte do nové jámy s kompostem nebo do květináče s kvalitním substrátem a postupně znovu otužujte.

Lokální realita: proč to v Česku zvlášť špatně dopadá
Naše jarní počasí — chladné noci a náhlé deště — dělá ze svěžího hnoje a hustých výsadeb recept na katastrofu. Navíc mnoho zahrádkářů kupuje „rychlé řešení“ na trzích nebo v DIY řetězcích bez dostatečného rozkladu.
By the way, i když jsou farmářské trhy fajn, zeptejte se na stáří hnoje. Zralejší kompost z místního zahradnictví je často lepší než čerstvá kopice ze dvora.
Rychlé tipy pro české zahrádkáře
- Otužujte sazenice venku před výsadbou.
- Nikdy nedávejte čerstvý hnůj do výsadbové jámy — to je první pravidlo.
- Mulčujte proti kolísání vlhkosti a ke snížení plísní.
- Podporujte rostlinu oporou hned při výsadbě (klec nebo kůl), naše bouřky jsou nevyzpytatelné.
- Prodeje v Hornbachu/OBI často nabízí zralý kompost — kupujte ten, ne čerstvou směs.
Krátké shrnutí: pokud chcete plné keře a zdravé plody, zapomeňte na „rychlou výživu“ v podobě čerstvého hnoje. Raději připravte půdu pomalu a rozumě.
Jaký největší zahradnický omyl jste udělali vy? Napište do komentářů — zkušenosti čtenářů mě vždycky učí nejvíc.









